Word přítel pisálků

Jsem vskutku moc rád, že jsem se pro pořízení nejnovějších Microsoft Office a tím pádem Word 2016 rozhodl. Až do včerejšího a dnešního dne jsem psal na nyní již zastaralém Wordu 2007, který byl svými funkcemi sice bohatý, ale zdaleka ne tolik, jako jeho nejnovější bratříček.

  Poprvé jsem se s Wordem 2016 setkal na telefonu. Potřeboval jsem nějaký šikovný textový editor do školy a na cesty, kdybych měl náhodou chuť něco napsat nebo mi nějaká myšlenka s chutí vlezla do hlavy. Občas se tak tomu stalo, a když máte rychlý telefon, je na něm psaní rychlejší – neříkám, že pohodlnější -, než na papíře. Samozřejmě nemám nic proti psaní na papír, ale ten také nemohu vytáhnout, kde se mi zachce kvůli jeho menší skladnosti. Když si totiž chcete něco napsat v autobuse při dlouhé cestě domů a sedí vedle vás trochu větší hora chlapa, je obtížné psát na papír, protože člověk má při psaní tendenci se roztahovat. A to nemluvím o tom, že se vám dotyčný člověk bude dívat pod ruku se zvědavostí, jelikož v dnešní době je přece jenom (bohužel) běžnější psát na telefonu než ručně.

  Takže když jsem se tedy rozhodl nějakou tu aplikaci na tvorbu dokumentů stáhnout, neměl jsem ani tušení, že Microsoft své nejnovější prostředky dá ke stažení naprosto zadarmo. Byla to potěšující informace, jejíž intenzitu posílil i fakt, že si smím stáhnout klidně jen Word a ne celý kancelářský balík s programy, které ani nevyužiji. A jak jsem už mohl tušit z vlastních zkušeností, Word je bezkonkurenční. Práce s jejich nejnovější verzí se mi líbila, a tak – vzhledem k tomu, že jsem věděl, že je jejich prostředí na telefonu stejné jako pro všechny platformy – jsem se rozhodl, že si je pořídím i na počítač. Za zmínku také stojí, že jejich verze na telefony má naprostou většinu toho, co verze na PC. Takže jejich mobilní aplikace ani zdaleka není pouze o psaní s pár druhy písma a nepřehledným formátováním, ale o plnohodnotné práci s textem, spousty druhy písma, tabulkami a dalšími mnoha funkcemi, které známe.

  Jakmile jsem se rozhodl stáhnout si tuto parádičku i na PC, nějak jsem tušil, že lze zakoupit pouze celý balík Office, i když z něj využiji jen jednu funkci. Ovšem dalo se to přehlédnout. Nákup nebyl běžný, jako tomu bylo dříve, protože vlastně tak úplně nejde o nákup jako takový. Vlastně si Office platíte měsíčně za – pro mě – zanedbatelnou částku okolo dvou set korun. S podobnou cenou jsme se mohli setkat v článku, ve kterém jsem recenzoval Spotify (aplikace na streamování hudby), u které se také platilo měsíčně. A stejně jako u Spotify jsem toho názoru, že za tak perfektní funkce se vyplatí platit. Ještě je tu varianta pirátství, ale předpokládám, že jsme všichni naprosto „čistí“. Co se pak týče instalace, ta probíhala naprosto normálně. Potěšilo mě, že jsem si mohl vybrat, co z balíku nainstalovat chci a co ne, takže jsem si nemusel zaplnit víc místa na disku, než je potřeba.

  To by byl nákup a instalace, a já bych moc rád ještě vychválil pár věcí. Za prvé se mi líbila možnost zálohování do cloudového uložiště Microsoftu, i když si pro to musíte projít menší registrací. Já už účet dávno mám, a mimochodem lze se přihlásit i přes pracovní email třeba na Gmail, na Seznam.cz nebo kdekoli jinde – to je velké plus. Druhá věc, kterou oceňuji je přehlednost a fakt, že už po spuštění máte na výběr z mnoha překrásných šablon, ze kterých si vyberete druh dokumentu, jaký se chystáte zpracovávat. Jsou to šablony pro: poznámky, deník, životopis, cestopis, dokument, památník a mnoho dalších. Třetí věc je alespoň pro mě jedna z nejdůležitějších, i když je pouhým detailem. Když jsem totiž psal ve Wordu 2007, „papír“ byl bílý, což je v pořádku, ale okolí kolem papíru opravdu nepříjemná modrá, ze které mě bolela hlava a slzely oči. U Wordu 2016 je tomu ale jako u jiných novějších Wordů jinak, protože okolí je nevýrazně šedé, u čehož se píše velice dobře a člověk se tak celkově soustředí na děj příběhu či úpravu textu apod. K tomu všemu si můžete barvu vzhledu celého prostředí kdykoli změnit třeba na černou, tmavě šedou nebo barevnou.

  Dále bych chtěl zmínit, že pokud nechcete platit a na Váš telefon aplikace není úplně tím nejlepším řešením – což naprosto chápu - , tak můžete funkcí Wordu využívat také zadarmo na internetové verzi Microsoft Word online. Tato verze vypadá opět stejně a opět je tam obrovská spousta funkcí i se zálohou. Jedinou nevýhodou u této verze může být internet, protože na něm nelze psát bez připojení internetu, jak už napovídá slovo v názvu „online“.

  Celkově musím nejnovější Word jenom vychválit a říct, že se jedná o jeden z nejlepších Wordů a textových editorů všech dob. Abych dokázal jeho perfektní vlastnosti, celý tento článek jsem napsal na telefonu během půl hodinky. Není to perfektní? Je to budoucnost. Kdo mě ale zná tak ví, že jsem spíše pro starší metody psaní ručně nebo psacím strojem. Těchto metod se nehodlám vzdát a píšu tak i pořád. Řekl jsem si, že vymýšlet budu tužkou, tvořit psacím strojem a přepisovat a dokončovat na počítači ve Wordu. Pro poznámky a nápady mi poslouží také Word, ale v mobilní podobě. Pokud jste četli minulý článek, tak si asi říkáte, jak to, že mám nejnovější Word na počítači, který se mi zničil. Jsem technik, dělám výbornou technickou školu a věděl jsem, že pro mě oprava notebooku nebude žádný problém. Tak se i stalo.

  Pokud jste dočetli až dokonce, tak děkuji za pozornost. Mějte se krásně a pište mi své názory, případně na čem píšete vy. Také se chci omluvit, pokud zde naleznete některé nechtěné překlepy. Článek sem dám přesně takový, jaký mi vyšel z mobilu, aby to bylo co nejvíce autentické a dokázalo to vyladěnost celé aplikace.

Read More

Nemoc štěstím pro stroje

Mí drazí čtenáři,

Jak jste si mohli všimnout, dlouhou dobu jsem nic nezveřejnil. V normálním případě by to neznamenalo, že jsem nic nenapsal, ale v tom mém ano. Chtěl bych Vás ale ujistit, že to v žádném případě nebylo z důvodu, že bych se na Vás nebo na samotné psaní vykašlal. Možná je poněkud přehnané se takto omlouvat, protože mnoho jiných blogerů zveřejňuje své články po mnohem delších intervalech, ale já jsem Vám i sám sobě slíbil, že budu zveřejňovat pravidelně. Psaní je totiž to jediné, co v životě dělám nejraději.

  I přesto je vše, co jsem teď napsal zbytečné, protože za to, že jsem nic nenapsal, mohu jen z té nejmenší části. Vlastně za to můžou okolnosti, které mou psychiku a chuť na psaní totálně rozbortily. Když jsem se totiž nedávno rozhodl zapnout notebook a pustit se do psaní další povídky a článku, který bych zveřejnil na blog, došel jsem ke zjištění, že se můj počítač rozhodl vypustit duši. Kdyby ale můj počítač nějakou duši a city měl, určitě by se rozloučil dříve, než by k tomu došlo, nebo mě nějak varoval, abych si stihl zálohovat veškeré mé dokumenty. Asi už tušíte, že se mi stalo to, co je pro každého pisálka noční můrou.

  Takže nejenom, že jsem nemohl nic napsat, ale ani jsem na to neměl náladu a veškerá má múza, radost a nápady odešli spolu s počítačem. Hodně dlouho jsem přemýšlel nad tím, jestli se po tom někdy seberu, ale to bylo samozřejmé, protože bolest, kterou jsem prožíval, byla čerstvá. Pak jsem si uvědomil, že drtivá většina mých článků, na které jsem alespoň trochu hrdý, jsou na tomto blogu. Takže jsem vlastně o nic nepřišel. Pak do mé hlavy přišel další brouk v podobě starosti "Na čem vlastně budu psát."

  Fakt, že si tento článek čtete, je důkazem toho, že se mi podařilo sehnat nějakou alternativu. Rozhodl jsem se, že nyní vše bude vznikat na psacím stroji, o kterém jsem Vám už několikrát psal. Koupil jsem si ho především z nostalgického pocitu a nikdy jsem nevěřil, že bych na něm mohl být závislý. Měl jsem jen představu, že si na něm občas zkusím napsat nějaký ten dopis pro prožití té nádhernosti počátků dvacátého století a že mi bude jinak zdobit pokoj a dodávat náladu ke psaní dalších příběhů. No nyní jsem zjistil, že psaní na něm bude nutností.

  Vlastně ani nevím, jaké to zjištění bylo. Už si to nepamatuji, ale myslím, že bylo velice příjemné. Je krásné se rozhodnout pro něco, co nás vždy lákalo – byť jsme věděli, že to není příliš výhodné -, protože nemáme na výběr. Snad mě alespoň trochu chápete.

  K napsání dalšího článku jsem se odhodlal teprve včera, když jsem odcházel z návštěvy s plným žaludkem a skvělým pocitem, jehož intenzitu posilovala noční obloha nade mnou. Hned jsem věděl, o čem budu psát, protože omluva a vysvětlení bylo nevyhnutelné. Řekl jsem si tedy, že si zaliju kávu, dám si pořádnou koupel a pustím se do renovace mé nové pracovny.

ZAŘIZOVÁNÍ NOVÉHO PROSTŘEDÍ

Když jsem vešel do svého pokoje, zadíval jsem se na stůl, na kterém ležel můj těžce nemocný notebook. Odpojil jsem ho ze zásuvky a uklidil pod stůl tak, abych na něj pokud možno neviděl. Tak se stal stůl volný jen pro jediný psací prostředek, a sice psací stroj. Lampičku jsem na něm nastavil tak, aby osvětlovala co největší část. Ze stolu jsem opatrně vytáhl nový balík papírů, rozřízl ho nožem a vysunul z něj jeden palec tlustý štos. Poté jsem si zašel pro tužku, kterou jsem si do špičky ořezal, a pro pero.  Vše jsem si na stole co nejlépe urovnal a jako poslední část rituálu jsem sejmul kryt ze psacího stroje a postavil ho vedle stolu. Oprášil jsem jeho klávesy, očistil paličky s písmeny a nastavil řádkování na jedničku, abych šetřil místem.

  Pak už bylo vše úplně jednoduché, protože stůl byl naaranžovaný tak, že jsem si připadal jako v době, kterou tolik miluji. Vrátil jsem se v čase a rozplýval se nad pocitem, že budu za malý moment psát nový článek pro Vás. Mé prsty se z ničeho nic ocitly na klávesách a já po nich opatrně přejel, aby vydaly klepavý zvuk.

  Během toho jsem zjistil, že ve skutečnosti nezáleží na tom, zdali píšu na počítači, stroji či perem, protože vždy je to úplně to samé. Pokaždé budu dělat jednu a tu samou věc, která můj život naplňuje optimismem a tou fikcí, kterou potřebuji a hledám. Slova, věty, odstavce a příběhy.

Read More