Pomalu plápolám v prostředí pro mě nepřátelském. Zanedbané a vystrašené
hladem temnoty třepotám se chladem mého temného okolí. Já, světélko mládí, dříve
jako žárem nesnesitelným, samo jsem bylo vládcem svým, až mnozí kvůli mně
nespali.
Bylo jsem světlem nadějným, světlem plným vzrušení a mladých, nikdy
nekončících krás, pro které mnozí zbíhali, platili a trestat se nechali. Bylo
jsem tím obdivovaným a jediným oblíbeným, obklopeným společností a vlhkostí
všech možných radovánek, těl roztoužených a hlav vyprázdněných.
Bylo jsem nových věcí počátkem, vždyť u mě se rodily věčné lidské
bolesti, u mě se rodila zlomená srdce, u mě se masově sekaly hlavy panenství, u
mě se masově mučilo zdraví pod náporem mnoha kouřů štiplavých a látek
prolhaných.
Já, světélko mládí, já bylo vším. Avšak nyní se ke svému konci chýlím,
v bolestech nezměrných, osamělé a plné temnoty, protože…
…z dáli ohně, pomalým a dunivým tempem, žene se budoucnost
nejistá.
…ta, která může zabít, zničit a zpustošit vše současné ve věci minulé.
…lidé padají, brečí, plazí se a tají pod věkem svým vlastním.
…pouta se kroutí, živí oheň věčný.
…láska se láme v neštěstí, do nekonečna a požehnaně s radostí
z bolesti.
…BOLEST! SMUTEK! KONEC! PLÁČ!
…plač - plač nad svým neštěstím, nad svým časem promarněným.
…vzhůru ke konci vznešenému, s pláčem vzhůru k té bolesti
nesnesitelné!
…trp za svoji nezodpovědnost!
…trp za svoje užívání v náručí mládí!
…trp za svou sobeckost vůči mně, tvé BUDOUCNOSTI!
…poslední minuty milování s minulostí ke tvému věčnému
utrpení.
…TRP! TRP! TRP!!
…cítím, jak se svíjíš.
…slyším, jak pláčeš.
…slyším, jak v myšlenkách na minulost štěstím skáčeš.
…slyším šepot těch slov milostných.
…slyším tvé myšlenky litující.
…slyším poslední výdechy prohnilé smrtí.
…ještě chvíli – ještě – ještě – ještě – chvíli a…
…už žádná budoucnost, umírám s tebou.
…umírám s tvou nadějí.
…umírám já - tvá budoucnost zkažená…
… s krásným pocitem, že už tě mám za sebou, osobo hloupá, osobo
příšerná. Nasávám do svých nozder kouř z toho tvého pohaslého štěstí, jež bylo po celou dobu za zády minulosti, skrývaje se tak rozzuřené mně. Udýchaná, po dlouhém
honu za tebou, teď přemítám nad příjemností okamžiku tvé smrti, která je pro mě jedinečnou možností sednout si, odpočinout a vychutnávat si své vítězství. Mě nejde
porazit. Mě nejde obelstít, mrtvolo vychladlá. Mrtvá jsi už od svého mladého
rozhodnutí nic nedělání, osobo naivní a pošetilá. Ahhhh, šťastný je dnes den.
S.V.T
