Tvořivost a klid mysli.

  Myslím si, že by se každý člověk měl ve svém životě věnovat alespoň jednomu typu umění. Někdo rád maluje a kreslí. Někdo rád píše. Někdo si rád lepí modely nebo rovnou modeluje. A někdo zase zpívá nebo hraje na hudební nástroj. Ať už z toho dělá cokoliv, rozvíjí to lidskou mysl a zároveň ji i dle mého názoru uklidňuje. Ano je opravdu uklidňující něco vytvořit, mít něco svého, něco ze sebe. Pokaždé když dopíši co chci, když na konci napíši tečku, mám pocit dobře odvedené práce. Mám uklidňující pocit toho, že jsem pro sebe něco udělal, a že jsem se posunul ve složitém mechanismu utvářejícím náš budoucí úspěch.
  Od malinka jsem si zkoušel psát, ale nikdy mě to nebavilo jako teď. Nedávno jsem se pustil tolik do čtení, že jsem dokázal přečíst sedm knih za měsíc a následně jsem si řekl, že bych vlastně mohl zkusit také něco napsat sám. Třeba knihy od Johna Irvinga na psaní knih rovnou naváděli. Nevím jestli to byl autorův záměr či ne, ale v Pravidlech moštárny i ve Světě podle Garpa se zkrátka hodně psalo, a psalo se tam pěkně.
  Když už jsem se tedy pustil do toho psaní-zkusil jsem si napsat pár povídek a teď i psát blog- zažívám spokojený pocit z provedené práce. Určil jsem si rutinu, kdy mimo učení a sportu mám také povinnost něco napsat, něco vytvořit a nemůžu najít nic, co by v mém životě chybělo. Jsem spokojený každý den, a každý den mám skvělou náladu.
  Co se týče hudby, spíš než zpěv preferuji obyčejné skladby a ze všeho nejvíce piano. Je to tak starý hudební nástroj a pořád nalézám nové a lepší skladby, zkrátka nevyčerpatelný zdroj hudby, jenž masíruje váš mozek a nutí vaše oči k upuštění kapky projevu emocí. Nikdy jsem na hudební nástroj nehrál, ani na to nebyli moc peníze. Ale zkoušel jsem kreslit a musím přiznat že i to mi jde, jenže nemám nápady. Tak jsem ve svém urputném hledání sebe samého skončil u psaní. Každý den si tedy sednu a pracuji na tom, co mě baví a co jsem si zvolil. Udělám si kafe a tvořím, buduji sebe a rozvíjím si své možnosti do budoucnosti.
  Každý kdo něco tvoří, něco v sekci umění, to tvoří proto, protože mu jeho budoucnost ani současnost není lhostejná.
  Každý den se mi v hlavě mihne tolik názorů a přes den se mi stane tolik věcí, že se přímo nabízelo založit si blog a vybouřit si mysl přede všemi ve stylu budování silného článku. Udělal jsem to proto, že chci tvořit svůj svět tak, aby mu rozuměly i ostatní. A protože je pro mě příliš složité vysvětlovat mé názory na životní situace slovně pořád dokola novým lidem v mém životě, napíšu je i lidem, kteří v mém životě zatím nejsou. Tvořivost je vlastnost člověka a je to dar, který bychom neměli zahazovat s dětstvím a stavěním lega. Měli bychom ho pořád zdokonalovat v celém našem životě i kdyby jen rekreačně.
  Tvořte a najděte si v životě chvíle, kdy budou vaše ruce a mysl svobodné. Protože v tomto nesvobodném světě neexistuje moc možností na záchranu naší radosti ze života.