pátek 9. září 2016

Whisky


Samé nadávky a křik. To si ani v tomhle podniku od těch dobytků neodpočinu? Položil jsem sklenici s whisky na stůl a seskočil z barové židle. Trochu jsem se přitom zamotal. Hlava mě zabolela, že jsem skoro zapomněl, co jdu dělat. Mít v tu chvíli trochu uvědomění, asi nikam nejdu.
     "Hej, vy! Tohle se nedá poslouchat, chce se mi zvracet. Nechte tu ženu na pokoji, ihned přestaňte a..." Oba se na mě nechápavě podívali, setkali se očima a zamířili ke mně, než jsem stihl cokoliv doříct - mluvil jsem hodně táhle. Jediné, co jsem naposledy zahlédl, byly její vyděšené oči a pomalu se otevírající rty. Pokoušela se někoho zastavit.
     
     "Vůbec nebrali ohled na to, že jsem už něco vypil, hulváti. Zřídili mě jak psa."
     "A dál?"
     "Co víc mám říkat? Co dál?! Nic víc si už nepamatuji, doktore."
     "A to k vám jen přišli? Nic neřekli?" zeptal se.
     "No, ne, ale co to s tím má co společného?"
     "Přece vás poslechli. Vy jste přišel k úrazu, ale oni? Oni se ponížili vlastním jednáním. Co ta žena?"
     "Nevím, jak to mám vědět? Proboha, doktore..."
     "Sedí v čekárně..."


Spisovatel vždy dosáhne svého, ani neví jak! Váš S.V.T


8 komentářů:

  1. Má to velmi zvláštní nádech. Především ten konec. Povedlo se ti to, ostatně jako vždy :)

    OdpovědětVymazat
  2. Velmi působivé. :) Smutné, že lze dílko označit nálepkou "ze života"... :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je právě to dobré, slova vždy zvítězí a vždy po sobě něco zanechají! :)

      Vymazat
  3. Děkuji ti, má věrná čtenářko. :)

    OdpovědětVymazat
  4. super poviedka len tak dalej :)

    http://teenmumy.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat
  5. Hezke a se zajimavym rozuzlenim. Ocividne mas rad tuhle naladu lokalu, tematiku alkoholu a takovou tu noir atmosferu. Libi. Pokud te to zajima, mam basen lehce podobnou. :) http://frogos.cz/nad-vinem/ Zase nekdy juknu. :)

    OdpovědětVymazat