Gentlemanství
je umění mezi muži okouzlit dívku, ohroženým druhem se vyznačující. Muž
zahalený v elegantním nádechu stylu života, oblečený jako černá spása
romantiky a elegance se přibližuje k dívce, s níž se má setkat. Sníží
se a vezme její ruku šetrně za konečky prstů tak, aby si ji mohl přitisknout na
své rty. Toto gesto pak sejmulo dívce všechny panovačné pocity do úplného dna,
kdy se cítila naprosto oddána budoucím okamžikům, které jí spása elegance a
romantiky přinese.
Restaurace tak tichá, oplývající jemnou
hladivou hudbou šimrající stěny našich uší, sleduje lehké a vyrovnané pohyby
obou postav přibližujících se ke stolu na rohu místnosti. Svíce tak čerstvá, že
na ní byla sotva malá uskupení kapek vosku
- rozpáleného jako srdce naší
spásy a dívky netrpělivé a nervózní z děje nikdy nezažitého - seděla pohodlně uprostřed naaranžovaného stolu
z tmavého dřeva, který pokrývaly jen slabé paprsky světla.
Spása elegance a romantiky odebírá dívčinu
bílou bundu s huňatým kožíškem na okraji kapuci a ladným pohybem ruky
odsouvá židli, aby se mohla usadit pohodlně a věnovat tak plnou pozornost
veškerému dění. Dívka je okouzlena, naprosto omráčena z chování toho
neznámého muže a je dojatá k slzám štěstí a slzám ze síly nádherné chvíle
životní.
Když se však usadila i spása a sejmula ze
sebe její překrásný, elegantní a temný kabát, zvážněla ve svém výraze a
zadívala se na dívku pohledem prozíravým ale zároveň příjemným, pohledem jakým
by si každá dívka přála, aby se na ni muž díval. Ten pohled vyvolával pocit
nejistoty a uvědomění o nadřazenosti postavy tak vychované, tak romantické, a
zároveň pocit zájmu o ni, láskyplnosti k jejímu vzhledu a charakteru,
kterým ho tak zaujala.
V zápětí však muž luskl prsty a jeho oči
i ústa se usmála na levou stranu k číšníkovi, který v mžiku přinesl
číše kvalitního vína s vychlazenou lahví vloženou do nádoby s ledem.
A konečně pronesl sametovým hlasem slova, objednávající francouzsky jídlo své a
jídlo dívky oblíbené, která zněla jako překrásná kouzla působící rychleji, než
únava vleze do spánku. Následně, když číšník odešel splnit si své povinnosti
v práci, spása vzala ruku dívky a uchopila jí jemně palcem za hřbet a
zbytkem prstů za dlaň. Druhou rukou ji pak pohladila po tváři a dívala se na ni
silným vzrušeným pohledem vyjadřujícím nesmírnou radost. Jakoby nikdy nic
takového předtím nezažila. Dívka se lehce pousmála a své oči nedokázala
odtrhnout od mužových. Nakonec se pak
setkali v explozi citů vedoucí k vášnivému polibku, který byl doplněn
o mužovo přidržení si zezadu dívčinu hlavu.
Jeho hlas zněl tak pohodlně a věty
z jeho úst vycházely plynuleji než tekoucí proud vody z kohoutku.
Bylo to jedno slovo za druhým, jedno silnější a láskyplnější než to předtím. A
pokaždé to byla zrovna ta věta a to slovo, které dívka chtěla slyšet tak moc. O
to víc jí pak bušilo srdce plné vášně a její slzy štěstí tekly rozvážně, ale
přece.
Nakonec pak jejich vášně přetékají a
rozhodnutí odejít ke spáse domů strávit večer ještě o něco příjemněji se jim
stane osudným. Spása si v restauraci nechala její temný kabát a při tom vzrušení z dívky a lásky k ní si to neuvědomovala. Když pak
spása – neboli náš muž – s dívkou vyšli na ulici, zahalila je temnota.
Spása ji bez svého temného kabátu neudržela v rovnováze a rozplynula se
jako minulost ve vzpomínkách. Dívkou projel mrazivý pocit a zamotání hlavy, až
se nakonec probudila do tmy svého nudného pokoje. Avšak nechtěla se smířit
s osudem denní rutiny bez muže, se kterým se ve spánku setkala. Byl to ale
jen sen, který nepřežil tok času.
0 komentářů:
Okomentovat