úterý 3. listopadu 2015

Myšlenka

Každá dobrá myšlenka je klenotem lidské mysli. Je to ta nejtřpytivější věc v lidském životě, protože z té pouhé myšlenky můžou vzniknou city nejenom naše, ale i druhých. A ta dobrá myšlenka vedoucí k dobrým citům, jenž nás naplňují optimismem a radostí čeká na zalévání, na péči. Je třeba jí rozvíjet nejen ve své hlavě a nekontrolovatelným hlasem, ale také písmem. Myšlenka, která stojí za to, by měla ležet na papíře a být obklopena bohatou společností, a sice hromadou vět. Proto je psaní tak důležitou věcí, i pro ty nejšpatnější spisovatele a znalce jazyka. Psaní nám pomáhá k úlevě toho všeho na co myslíme.
 Člověk by si měl pamatovat nejen to pěkné co prožije, ale také to pěkné co neprožije. Kdokoli na světě je výborným pisálkem, tvůrcem fantazie a příběhů. Každý z nás vidí prostředí jinýma očima, jiným pohledem a jiným mozkem, tím pádem i jinou inteligencí. A tak proč světu nesdělit svůj pohled na prostředí a na svět, své příběhy a své postavy.

Pokaždé když náš pohled věnujeme něčemu krásnému, noční obloze, denní obloze a všem přírodním jevům, projede naším tělem pocit, který nevychází z nás samých. Je to pocit upozorňující nás na velikost lidského světa, naší dimenze a zároveň na naše k pochopení nedostačující myšlení. Pocit, který nám sděluje tu pravdu, že nejsme sami, a že každá zničená část nás samých měla být zničenou, a stejně tak naopak.
 A já lituji těch, kteří nedokáží onen pocit rozeznat a zjistí, že tím pádem nerozumí ničemu. Jejich samota, jejich silný pocit opuštěnosti, který je v tom momentě porazí k zemi je k pláči hodný. A i kdybych chtěl, nedokázal bych pomoci všem, protože jak jsem již zmiňoval, není každá mysl stejná jako ta moje, jako ta vaše. A hlupák si poradit nenechá, a nedá se srozumět s ničím, co on chápe jinak. A o to víc, když má čelit onomu přiznání pravdy před cizími lidmi.

Proto já si pokaždé s sebou beru notes a tužku. Notes mám založený v náprsní kapse mého černého kabátu a tužku též. Chodím se procházet tam, kam mě táhne nálada, a vždy pak dokáži skládat věty, které jsou harmonií pro mou mysl, a zároveň úlevou pro srdce. Zažívám momenty kdy mi u psaní tečou slzy, a čím více těchto okamžiků prožívám, tím větší se ze mě stává spisovatel, ten kouzelník vět a příběhů, té fikce která vám dělá tolik dobře. A ty věty já vám vždy složím do článku, který bude i pro vaše oči, pro vaše chápání a doufám i inspirací pro změnu pohledu na vše okolo vás.

Dle mého názoru dnes nedokáží lidé rozeznat dobro od zla, a tak se i přes všechnu snahu nakonec drží strany zla za domněním, že se drží strany dobra. Avšak strana, které se držíme se rozvíjí stejně jako myšlenka a pocit, který nám probíhá hlavou a následně je vepsán do papíru za větším účelem, podělit se o sebe samého alespoň s prostorem našeho šuplíku od stolu.

Nikdo by po dobu svého života neměl být sám příliš dlouho. Vidět svět svýma jedinýma očima nestačí, je zapotřebí znát oči jiných lidí, aby jsme si pak dokázali udělat obrázek o skutečném světě. Je to skládanka iluzí, která je těžká, a někdy trvá celý život, než jí vlastně složíme dohromady.
 Myšlenka je silná věc, a celé naše myšlení může být bez myšlení někoho druhého pouhou fikcí, která není pravdivá.



1 komentář:

  1. Zaznamenávat myšlenky hned jak mne napadnou jsem se ještě bohužel nenaučila, což mne mrzí... neříkám, že by spasily svět, ale pro mne význam měly. Tak pořád doufám, že se jednou vrátí...
    Moc hezky napsaný článek, k zamyšlení :)

    OdpovědětVymazat