Zima

Tu noc projel celou krajinou naší země ostrý mráz, jenž naše teploměry doslova vyvedl z míry změnou rtuti. Zbylé listí a zeleň se začali svíjet a umírat. Mračna chtěli spustit déšť, ale jejich kapky nestihly na zem dopadnout v kapalné podobě. A tak v té tmě padala hromada vloček pomalu a rozvážně, dokud je nezastavil nějaký předmět, nebo samotná zem. Kulisy světa se začaly měnit, jako podle nějakého scénáře. Bylo to, jako vysoko rozpočtové divadlo, které své krásy nabízelo i těm nejchudším lidem na světě.

Když jsem své oči otevřel a opět se vědomím vrátil do našeho světa, projel mnou pocit úzkosti, vzhledem k únavě a konci víkendu. Nebylo to nijak přirozené probuzení, ale nucené, kvůli bezcitnému budíku. A jako každé ráno bylo hrozně těžké vstát a začít fungovat.

Ale na tom ránu bylo něco překrásného a zajímavého. Něco, co bylo podivuhodné a nad čím jsem strávil nejméně pět minut bez vnímání okolního dění. Když jsem totiž šel do koupelny postarat se o svůj vzhled, mé oči se prudce zastavily na pomalu padajících vločkách ve svitu pouličního osvětlení. Najednou jsem si uvědomil, jak rychle čas od léta uplynul a jak blízko už jsou nadcházející chvíle vánoční.

Cestou do školy mě pak obklopovaly bílé ulice, a místa, na nichž dříve rostla zeleň, nevyzařovala ani jedinou známkou života. Pocit, že jdu do místa, které ve svých dnech nepříliš vítám, ale je mi povinností, nebyl nijak příjemný, ale zároveň cesta autobusem a pozorování té dokonalosti zimy mě uklidňovali.

Na zimě mě těší pouze jedna věc, a sice atmosféra a pocit tepla. Pokaždé, když přijdu domů, se raduji ze zahřátí a pohodlí, které zde nacházím. Zároveň následný pohled z okna ven - když přímo vidím ten mráz, ten nepříjemný pocit zimy - donutí mé tělo zavrtat se hlouběji do pohodlné židle u mého perfektního dřevěného stolu, na kterém píšu své články, své příběhy. Já v těch pohledech nalézám inspiraci, protože si najednou začínám všímat lidí, kteří se drží za límce svých bund a kabátů a utíkají domů do tepla. Hodně mnou také vystřeluje pocit lítosti nad lidmi, kteří nemají domov, jelikož takoví lidé to mají velice těžké v časech zimních.

Avšak nejen venku se vše mění, ani my u nás doma nezůstáváme pozadu. Naše maminka, se svojí, možná až přehnanou, pracovitostí, stihla provést vánoční úklid celého domu. Mé oči sledovaly její akční pohyby, a mé nohy uhýbaly zběsilé tyči od vysavače a hadru, jenž utíral prach. Ačkoli jsem nebyl příliš nadšený z toho všeho hluku, který u toho uklízení vydávala, výsledek rozhodně stál za to. Schodišťové zábradlí máme nyní omotané pestrobarevným, červeno-stříbrným „řetězem“, na dveřích nám visí rudá hvězda, každý stůl má na sobě svíčku a celý byt je ovoněný perníkem a čistotou. Tak, jak mám léto rád, mám rád i začátky zimy a vánoční svátky.

A jako v každém se to dříve, nebo později změní, i já už jsem prolomil pocit lačnosti po dárcích. Na dárcích mi už nějaký ten čas opravdu nezáleží a vděčný jsem nejvíce za atmosféru, rodinnou sešlost a vůni purpury, či františka. Ta pohoda, která celý ten čas převládá, je k nezaplacení, a myslím, že je to jeden z nejlepších okamžiků pro spisovatele, kteří to, co právě cítí, tu radost a klid, vyobrazují na papír pomocí barevných slov a vět.

Se zimou začíná mnoho příjemných, ale také pár nepříjemných věcí. Je jen na nás, jak si jí užijeme, jak jí strávíme a jak si vezmeme její kouzlo k srdci.  Každopádně zdravý je nejdůležitějším prvkem, který by rozhodně neměl chybět v žádné domácnosti, ani u žádného člověka.

Zima je překrásným ročním obdobím. Děti v ní hledají zábavu a magii, dospělí zase inspiraci, krásu a nový styl oblékání včetně nového stylu života. Já osobně mám ale raději teplá roční období a mé nejoblíbenější je právě to jarní. Přeji vám krásné zimní časy.

Doufám, že jednou zimní časy budu trávit v nějaké nádherné roubence na horách. Představuji si, jak si tam zapálím s mou budoucí přítelkyní krb, díky kterému nám bude teplo, a do pokojů bude pronikat jen takové mírné světélko od ohně. Bez romantiky to zkrátka nelze, a tak bychom si, až nebudu psát, udělali večer s vínem a nějakým příjemným filmem, nebo zkrátka jen vyprávěním a předčítáním. Takové krásné místo a prostředí jsem právě viděl ve filmu podle knižní předlohy Stephena Kinga „Misery“. Kdo má rád trochu děsivé a spisovatelské filmy, tak rozhodně doporučuji.

Tak to by snad bylo vše k tomuto článku a já doufám, že se vám líbil. Pokud ano, budu moc rád za like a sdílení, nebo pozitivní komentář.